Chci říct žákům, alespoň těm, kteří poslouchají, že musíte šetřit, kdykoli můžete. Není to jen kvůli penězům, je to kvůli karmě. Je to také pro ostatní lidi, kteří to potřebují. Pokud použijeme příliš mnoho, ostatní lidé si to možná nebudou moci dovolit, protože cena se zvýší, když není dostatek věcí. (Ano, chápeme, Mistryně.) Šetřím tedy elektřinu, nerozsvěcuji všechna světla tam, kde je nepotřebuji, ne proto, abych ušetřila peníze, ale pro ostatní lidi k používání, abych se podělila. (Ano, Mistryně.) Aby cena nebyla příliš nadsazená a nepřiváděla další lidi do utrpení a v zoufalství.
Ale chci vám říci, lidé, takzvaní žáci, jestli ve mně stále věříte a jestli ještě chcete žít v případě, že si chcete vybrat jestli žít nebo přežít, cokoli můžete. Možná nezemřete, možná vyhrajeme. Protože Nebe mi také v jedné z mých meditací v temnotě noci řeklo: „Neztrácejte Svou naději na záchranu Svého světa.“
Dám vám fotografii, pak můžete vidět moje útržkovité písmo ve tmě. Musela jsem použít pero a druhý prst na sledování mého psaní. (Páni.) Není to tedy v rovném řádku, protože kdybych nepoužila druhý prst na sledování psaní, pak bych pravděpodobně napsala jedno slovo na druhé. (Ano, Mistryně.) Tak je tam napsáno: „Neztraťte Vaši naději na záchranu Vašeho světa.“ Och, potom jsem měla velmi, velmi… jaksi mnohem lepší pocit. (Ano, Mistryně.) Nalepila jsem to na zeď, kde pracuji. Takže vám dám fotografii. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Nesmějte se mému psaní, (Ne, Mistryně.) protože je to napsané v naprosté tmě. V té době jsem nemohla najít světlo a nechtěla jsem, aby mi světlo rušilo vizi, kvůli mnoha dalším věcem. (Chápeme, Mistryně. Ano, Mistryně.) Takže jsem jen použila dvě ruce – jednu ruku s perem a druhou rukou prstem na zápis, druhý prst jsem položila na stránku tak, abych věděla, kde jsem už psala – tak, abych nepřepsala prstem přitisknuté místo. (Ano, Mistryně. Rozumíme, Mistryně.) Proto jsem stále tiskla prst – na jeden řádek za druhým, ale přesto to nevypadá moc dobře. Avšak, můžete to přečíst. Myslela jsem, že se to nedá číst, ale četla jsem to, je to čitelné.
Chci říct svým takzvaným žákům, pokud mi stále říkáte Mistryně, prosím dobře poslouchejte. Pokud chcete přežít, prosím, připravte si spoustu věcí, jako je solární svítilna, cokoliv solárního, co můžete. Pak si připravte jídlo. (Ano, Mistryně.) Alespoň, aby vydrželo dva týdny nebo měsíce, či déle, pokud můžete. Takové, které se brzy nezkazí. (Ano.) Pokud ho použijete protože se blíží spotřební datum, pak si kupte čerstvé, abyste je nahradili ve spíži nebo ve svém sklepě, ať dáváte své jídlo kamkoli. To, které nepotřebuje ledničku, jako je rýže, suché nudle a různé druhy fazolí, suché fazole nebo fazole v konzervě, konzervy a suché potraviny. Nastřádejte si něco pro sebe pro případ, že by skutečně vypukla nouze. Doufám, že ne. Doufám, že ne. Modlete se prosím, aby to, co jsem vám řekla, bylo mylné. Pro jistotu se ale připravte. Kdo ví? (Ano, Mistryně.) Teď si připravte jídlo a připravte něco pro případ nouze na vytápění domu. Podívejte se na internet, kde se dozvíte mnoho věcí, se kterými byste v případě nouze mohli přežít. (Ano, Mistryně.) Atd.
V případě, že někde vybuchnou atomové nebo jaderné bomby, i když ne příliš blízko vás, a samozřejmě, zvláště pokud jsou blízko vás, nevycházejte. Nechoďte ven tak dlouho, jak je to jen možné. Záleží na tom, kde jste, samozřejmě. Prostě zůstaňte doma. Jezte, co máte ve spíži. Je to bezpečnější. Nesnažte se jít ven a hledat jídlo nebo brát věci ze zemědělských polí. Jsou kontaminované a vy budete dýchat kontaminovaný vzduch. Prostě zůstaňte uvnitř domu, pokud můžete. Nebo kdekoli uvnitř, zůstaňte na místě. (Chápeme, Mistryně. Ano, Mistryně.) Také existuje něco, čemu se říká antiradiační léky. Nevím, jak je to účinné, ale můžete je zkusit, jestli je to dobré. Pak si můžete také nějaké připravit pro doma, pro případ. (Ano, Mistryně.) Ale pokud dopadne jaderná zbraň
v okruhu 50 kilometrů, poblíž místa, kde žijete, pak nejezte nic z pole po dobu nejméně mnoha týdnů nebo měsíců, protože to bude kontaminováno zářením atomové bomby nebo jaderné bomby. (Ano, Mistryně. Chápeme, Mistryně.)
„Vědět, co udělat v první hodině jaderného útoku, může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Atomová bomba ničí nebo zraňuje třemi způsoby: výbuchem, teplem a radioaktivitou. To jsou tedy zbraně atomové bomby, před kterými se musíme chránit.
Podle Jeffa Schlegelmilcha, zástupce ředitele Národního centra připravenosti na katastrofy: „Pokud uvidíte jaderný záblesk, první věc, kterou musíte udělat, je dostat se za bariéru pro případ, že přijde nárazová vlna.“ Mějte na paměti, že nárazová vlna se pohybuje rychlostí stovek kilometrů za hodinu, takže nebudete mít moc času hledat úkryt. Specialistka na radiační bezpečnost Brooke Buddemeierová doporučuje se za něčím schovat, co je konstrukčně pevné: „Když přemýšlím o tom, kam bych šla pro ochranu před okamžitými účinky, a zejména před tlakovou vlnou, myslím na stejné věci, jaké děláme při tornádech. Buďte v oblasti, kde na vás nic nespadne, pokud dojde k dramatickému otřesu.“ Pokud se vám podaří přežít tlakovou vlnu, věci se bohužel nestanou o moc jednodušší. Nyní je to skutečný závod s časem. „Budete mít nějaký čas na to, abyste udělali opatření, která udrží vás a vaši rodinu v bezpečí.“ Nejdůležitější věc: dostat se dovnitř, zůstat uvnitř a zůstat ve spojení.“ Je pravděpodobné, že na nalezení úkrytu budete mít 10 až 20 minut.
Za prvé, nezůstávejte ve svém autě. Plechové dveře a skleněná okna budou příliš tenké, aby vás ochránily před gama zářením. Ani mobilní domy nenabídnou adekvátní přístřeší. Místo toho zkuste najít suterén nebo větší vícepatrovou budovu. Pamatujte, že klíčovým faktorem je umístit co nejvíce silných vrstev mezi vás a spad. Mluvíme zde o betonu nebo cihlách, takže pěkně vypadající skleněné mrakodrapy nebo domy postavené ze dřeva a omítky nejsou vaší nejlepší volbou. Pokud jste ve městě se systémem metra, cesta hluboko dovnitř by také nabídla slušnou úroveň ochrany. Za předpokladu, že jste se dostali dovnitř někde nad zemí, vyhněte se horním patrům. Veškerý spad se usadí na střeše. Smyslem toho jít dovnitř je, držet se co nejdál od těch otravných, prachových částic, které vyzařují nebezpečné záření gama, což by mohlo vést k otravě zářením. Místo toho se dostaňte do středu budovy. Pokud je čas uzavřít místa, kudy by se mohl dovnitř dostat spad – dveře, krby, klimatizace, okna, pak to udělejte.
Dobrá, podívejme se na trochu jinou situaci, na tu, kde věci nešly tak hladce. V tomto momentu jsme opustili naše auto a sprintovali k nejbližší robustně vyhlížející budově, ale spad se může začít snášet kolem vás. Pokud si myslíte, že ano, nejlépe uděláte, když si zakryjete nos a ústa hadrem a zavřete oči. Takové klopýtání kolem nebude snadné. V tomto příkladu tedy trvá 15 minut, než se skutečně dostanete dovnitř. Spadlo na vás něco z toho spadu? Máte to ve vlasech nebo na oblečení? Může být, což znamená, že vám hrozí akutní otrava zářením. Opatrně sejměte vnější vrstvu oblečení. To může odstranit 90 % radioaktivního materiálu. Dejte to do plastového sáčku a nechte někde dál od vás. Nepospíchejte. Příliš rychlé stírání spadu z oblečení by mohlo rozptýlit nějaký radioaktivní prach, a to nikomu nepomůže. Sprcha by se také docela hodila. V každém případě si dopřejte mýdlo a šampon, které vám to pomohou smýt, ale vyhněte se použití kondicionéru. Naváže radioaktivní částice na vaše vlasy. I když není sprcha, umyjte si obličej, ruce a všechny části těla, které byly odkryté v umyvadle, pomocí vlhkého hadříku nebo vlhkými ubrousky. Opět platí, že klíčem je použití velkého množství vody a nespěchat. Poslední věc, kterou chcete dělat, je poškrábat se a umožnit radioaktivnímu materiálu, aby se dostal do vaší kůže.
Nyní je pravděpodobné, že uplynula hodina, což znamená, že radioaktivní spad venku se již z 50 % rozpadne. Během prvních 24 hodin odevzdá 80 % své energie a po dvou týdnech to vzroste na 99 %. Ale pamatujte, že pokud by radiace byla dostatečně vysoká, 1 % by mohlo být stále nebezpečné. Takže pobyt uvnitř, co nejdéle výrazně snižuje vaše šance na kontaminaci.“
Máte-li kolem sebe nějaké farmy nebo nějakou půdu či zahradu – využijte je na maximum, k neustálé výsadbě zeleniny.
Pokud nemáte, tak se možná zmáčkněte a nechte si jednu místnost volnou. V té místnosti pěstujte zeleninu. Nemusí to být „dokonalá“ zelenina. Jakoukoli zeleninu, kterou jíte, většinu z nich, například, třeba zelí, pokud odstraníte všechny listy, uprostřed je jádro. Pokud nezaříznete příliš hluboko do jádra, abyste ho poškodili, pak ho prostě zasaďte do země a zalijete, poroste. (Ano, Mistryně.) Slibuji, že ano. (Ano.) Dělala jsem to předtím. To pomůže. Opravdu poroste. Dokonce i mátu peprnou, už odstraníte pár listů a zbude jen stonek, zasadíte ho, tu větvičku, zasadíte ji do hlíny – opět vyroste.
Zelenina, například bok choy a podobné věci, stačí nakrájet listy a nechat konec bok choy nebo zeleniny, asi dva, tři palce (pět až sedm centimetrů), a pak je znovu zasaďte. (Ano, Mistryně.) Vyrostou jako nové – i brokolicové jádro, všechno. Dříve jsem to dělala. (Ano, Mistryně.) Myslím, že někde mám nějaké fotky. Vyrůstají z nich. Znovu rostou, jako nové a rychle. (Páni. Chápeme, Mistryně. Ano, Mistryně.) Opravdu porostou. Můžete si koupit spoustu semen, spoustu fazolí a začít již pěstovat zeleninu. Myslím, že fazole se mohou pěstovat na klíčky. I v případě nedostatku vám fazolové klíčky a suché fazole stačí ke konzumaci a k přežití. (Ano, Mistryně. Rozumíme, Mistryně.)
Fazole a semínka se tak rychle nekazí. Můžete je stále pěstovat a jíst, namísto chodit ven a kupovat zeleninu, protože v době nouze nemusí být žádné obchody, žádná zelenina, kterou byste si mohli koupit. (Rozumíme.)
Uskladněte si trochu vody do galonových (~ čtyřlitrových) nádob či podobně, vše připravené. (Ano, Mistryně. Dobře, Mistryně.) V případě nouze si je nechte jen na pití, ne na koupání nebo tak. Možná jen k čištění zubů, ale ne ke koupání. Možná stačí použít mokrý ručník k otření těla, kdykoli je to potřeba. Nemusí to být každý den. (Ano, Mistryně. Rozumíme, Mistryně.) V buddhismu se mniši koupou každé dva týdny. Dělám to stejně a je to jedno, v dnešní době je to v pohodě. Samozřejmě, když musím jít ven a přednášet, pak musím být čistší. Ale cítím se čistá, tak, jak to dělám. Nemusíte jíst tři jídla denně. Pokud tolik nepracujete, nechodíte ven nebo tak, obvykle stačí jedno jídlo. Jíte, dokud nebudete šťastní, a to je vše, co opravdu potřebujete. (Ano, Mistryně. Rozumíme, Mistryně.)
